Být opravdu člověkem

"Je-li mé myšlení prodchnuto světlem, září má duše.
Září-li má duše, stává se Země hvězdou.
A jen, pokud je Země hvězdou, jsem opravdu člověkem."
R. Steiner

Každý svým osobitým způsobem hledáme odpovědi na otázky života. Každý máme o sobě a o světě jinou představu, každý něčemu věříme, chápeme život po svém. Podle toho také žijeme a život nám zase zpětně zrcadlí, do jaké míry jsme v souladu se skutečností, do jaké míry je realita, kterou svým životem utváříme smysluplná.

Jako lidé máme schopnost vnímat, cítit, přemýšlet, hodnotit, uvědomovat si a na základě toho se učit. Máme také schopnost se rozhodovat a tvořit, měnit se a zasahovat do svého okolí - a to je velká zodpovědnost, protože to, jak jednáme ovlivňuje nejen nás samotné, nýbrž i ostatní lidi a jiné tvory a bytosti a v konečném důsledku celý svět.

Současný stav světa nám naznačuje, jak na tom se svým poznáním jsme. Je náš svět harmonický nebo disharmonický? Jsme jako lidé spíše tvůrci a ochránci nebo ničitelé? Jsou naše činy sobecké a krátkozraké anebo jednáme uvědoměle na základě pochopení širších souvislostí? Každý máme potenciál přispět svým dílem k dění ve světě a k jeho vývoji k lepšímu i k horšímu. Respektive děje se to tak, ať si to uvědomujeme nebo ne.