Sloní příběhy

Zachtělo se jednou slonu

poznat trochu více svět.

Za slunce východu vyšel z domu,

slíbil však, že přijde zpět,

aby moh´ o svých cestách

přátelům doma vyprávět.

Tak poslouchejte velcí, malí,

kde všude ten slon byl.

Koho potkal a co zažil,

povím vám teď ze všech sil!

Cvaky cvak,
zaslechl slon od potoka.
Cvaky cvak,
šel tedy tam a tu kouká,
cvaky cvak,
že kdosi sedí na kameni.

Cvaky cvak,
Nikdo jiný kolem není,
Cvaky cvak,
a tak se ho ptá,
co že to tu tolik cvaká?

(Slon totiž ještě neviděl nikdy raka).

„Cvaky cvaky cvak,
já jsem starý rak,
klepeta mám jako nůžky,
stříhám jabka, stříhám hrušky.“

Cvaky, cvak.

***

Potkali se u rybníčku
jednou slon a mlok.
Stáli spolu při měsíčku
od sebe jen krok.

Koukali se, sledovali,
shora slon a zdola mlok,
možná by tak vydrželi
třeba celý rok.

Stáli spolu dlouho, tiše
a nikdo by tomu nevěřil,
že dřív než měsíc zase zašel,
slon se s mlokem spřátelil.

Od té doby za úplňku,
scházejí se spolu mlok a slon.
Hledí mlčky v tichou tůňku,
a to je vše, už ani tón!